Jana Kunšteková: Ostatně soudím….CERMAT delenda est

Článek vyšel na stránkách Pedagogické info (odkaz).

Státní maturita vznikla jako projekt financovaný z fondů EU. „Ministerstvo školství se ji bojí zrušit, aby nemuselo utracené peníze vracet do Bruselu. A tak nyní požírá další peníze ze státního rozpočtu“, připomíná zakládající členka iniciativy Pedagogická komora Jana Kunšteková. A vyjmenovává chyby, kterých se tvůrce státních maturit CERMAT v zadávání jednotných přijímacích zkoušek dopustil.

Ve školství pracuji skoro třicet let. Nepočítala jsem ministry, jen zaznamenala klesající kvalitu, lidskou i odbornou. Nepočítala jsem reformy, jen zaznamenala jejich dopady. Všechno jednotné se muselo zrušit, včetně přijímacích zkoušek. Všechno, co po roce 89 jednotné nebylo – třeba maturitní zkoušky nebo další vzdělávání učitelů, se naopak sjednotit muselo. Vznikl nám Národní institut dalšího vzdělávání učitelů (NIDV) a Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). Jde o organizace zřízené Ministerstvem školství a financované ze státního rozpočtu a z fondů EU. Instituce, jejichž škodlivost a drahotu už dneska málokdo zpochybňuje. CERMAT má od doby zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy v roce 2017 na starosti kromě státních maturit i jejich organizaci – a ručí za jejich kvalitu. Protože víme, že maturity příliš nezvládá a neuvěřitelně komplikuje chod středních škol od dubna do května, nebylo možno očekávat, že tady to půjde hladce. Už loni se ozývaly hlasy, že to rozhodně nebyl krok k lepšímu, letos se to jen potvrdilo.

Minulý týden se konaly jednotné přijímací zkoušky na střední školy a gymnázia. A CERMAT opět zaperlil tak, že i neziskovka EDUin, o.p.s., která jinak vše progresivní vesměs podporuje, hlavně když jsou věci v pohybu a kantoři s nimi, musela konstatovat ve své tiskové zprávě, že „Kromě věcných chyb je častým problémem úloh z dílny CERMATu, že některá zadání jsou nejednoznačná, ověřují zbytečně složité a okrajové jazykové jevy, případně znejišťují ty žáky, kteří o tématu vědí víc než autor úlohy.“

O co přesně šlo?

1. chyba, o které se psalo nejvíc, a která způsobila hodně mrzutostí a zdržení:

Úloha 12 (5. ročník, 17. dubna)

Které z následujících slov obsahuje kořen skládající se ze čtyř hlásek?
A) objevil
B) zabručel
C) rozběhla
D) nevydržela

Správně je B i C, protože autor úlohy nerozeznal hlásky – bjeh – od písmen – běh.

2. chyba

Úloha 13.4 (9. ročník, 16. dubna)

Rozhodněte o tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z textu: Magnetické pole Země ovlivňuje simulaci stavu beztíže v pozemských centrech pro výzkum vesmíru.
Správná odpověď je ANO (z textu to skutečně vyplývá), ale každé dítě trochu znalé fyziky se dostane do stresu, protože věcně je to nesmysl.

3. chyba

Otázka 18 (5. ročník, 13. dubna)

Vypište všechna měkká přídavná jména: „Pozor!“ vykřikli vyděšení Kopyto a Mňouk. Pěnička konečně zpozoroval hrozící nebezpečí…..atd.

Měl to být možná chyták, protože přídavné jméno vyděšený je tvrdé, i když zde má jako koncovku měkké i. Celkově je to úloha špatně formulovaná a opět působí zbytečný stres. EDUin zde radí, úlohy jako „vypište“ vůbec nezařazovat a zpochybňuje i smysl zadané úlohy – hledání gramatických jevů v časové tísni místo porozumění obsahu.

Zdá se, že CERMAT má problém s autory. Protože shodou okolností vím, jak je platí, ani se nedivím. K čemu se však nemůžu pořádně dobrat, je rozpočet CERMATu. V loňském článku „České maturity stály 300 miliónů, slovenské jsou 16x levnější“, který vyšel na Novinkách 23. dubna, bylo možno se dočíst, že první rok stály státní maturity 300 miliónů, z toho provoz CERMATu 178 miliónů. To bylo v roce 2011. Připočtěme, co stálo zřízení této instituce, nekonečná a stále se měnící a upgradovaná školení učitelů, kteří smí u státních maturit zkoušet či sedět v komisi, či různé certifikace a decertifikace, které působí dojmem, že se tu podniká podle známého modelu „letadlo“. Školitelé či tutoři mají pod sebou skupiny učitelů a nad sebou vyšší instanci. Spolupracovníky hledá Cermat mezi učiteli i studenty pedagogických oborů. A „málokterý přizná, že se podílí na vymýšlení testů či opravování slohů“, napsala Veronika Valíková v článku „Jeden Cermat vládne všem“ na webu Česká škola 6. května 2017.

Moje kamarádka byla také oslovena, aby se podílela na přípravě testů, a když jí sdělili částku, kterou by byla odměněna, pravila, že tak bohatá není, aby si mohla dovolit podobný luxus práce téměř zadarmo. Autory tedy Cermat nepřeplácí. Přesto spotřebovává slušně. Loni stály státní maturity „jen“ 160 miliónů. Pokryje to výdaje na přípravu testů a písemných prací, výrobu a tisk dokumentů, distribuci do škol, správu informačních systémů, mzdové náklady a finanční odměny.

To jsou maturity – kolik stojí přijímací zkoušky, toho jsem se nedobrala. V prvním roce jejich konání, tedy loni, paní tehdejší ministryně Valachová nešetřila svým PR a nechala se fotografovat u rozbalování zapečetěných boxů. Vybraní ředitelé chválili… Stejný průběh jako u všeho, co tahle hyperaktivní ministryně spustila a co se bude pracně léta odbourávat, aby se nám školství úplně nerozložilo. Ovšem, CERMAT na svědomí nemá. Ten na nás seslala jiná ministryně za ČSSD, Petra Buzková, před drahnou dobou. Uvědommme si tedy, že od dob ministrování Buzkové – tedy od období 2002 – 2006 – nám tu bobtnal cermatový Otesánek. V roce 2010 napsal server Idnes – Státní maturity už stály přes půl miliardy, přitom je asi zarazí volby“. Zároveň napsal, že „Dostat od ministerstva školství, které je nadřízeným orgánem Centra pro přípravu maturit (Cermat), podrobnější přehled výdajů za jednotlivé roky s vyčíslením největších zakázek je nemožné.“

A takhle to šlo pořád dál….Vypisovala se výběrová řízení na dodávání propagačních materiálů, na školení vlastních pracovníků, řešilo se financování z evropských fondů, které nesmí jít na výdaje dané zákonem. Což státní maturity přesně jsou. Jak se tehdy ty peníze – mělo jít asi o 414 miliónů, vyčerpaly nebo nevyčerpaly, kam se poděly, to už se dneska asi nedozvíme.

Dlužno dodat, že volby státní maturity bohužel nezarazily. A hlavním argumentem bylo, že už se utratilo příliš mnoho peněz. Nesnesitelná lehkost utrácení peněz z eurofondů nás ještě v budoucnosti přijde zatraceně draho. U rozjezdu CERMATu byl jeho tehdejší ředitel Pavel Zelený, kterého odvolal – a ocenil – ministr za stranu Zelených Ondřej Liška. Jak transparentně si v úřadu počínal, o tom se mluvilo hodně. Ale nekonal nikdo, takže vše bylo a je zřejmě v nejlepším pořádku.

A protože CERMAT se dle ministrů osvědčil u maturit, dostal rozšířené pole působnosti, aby mohl šířit zmatky. Jen letos se počítačový systém při odesílání písemné části maturitních zkoušek do CERMATu čtyřikrát zhroutil. Takže musel být zcela restartován a vkládání dat muselo proběhnout znova. Drahý software na státní maturity je na tom stejně jako kdysi nový registr motorových vozidel.

EDUin uvádí ve své tiskové zprávě, že „Tvrzení ředitele CERMAT Jiřího Zíky, že jde o ojedinělou lidskou chybu, je nepravdivé. Systém vzniku a kontroly úloh pro přijímací zkoušky a maturitu má zřetelné slabiny dlouhodobě. “

Otázka je , co s tím. Už bylo utraceno příliš mnoho peněz. Ve zmiňované zprávě radí EDUin například lepší kontrolu autorů, jasné zadávání smyslu úloh, zveřejňování podrobného zdůvodnění a podobně.

Já bych použila větu censora Cata staršího – Carthāgō dēlenda est, již používal při zakončení jakéhokoli svého projevu s cílem vetknout myšlenku o zničení Kartága do myslí Římanů. V obměně – CERMAT delenda est. Nemusí být přímo zničen a rozorán, jako se to stalo Kartágu. Stačilo by, kdyby byl rozpuštěn a sním i jeho náplň. Státní maturity rozhodně nevedly ke zvýšení vzdělání. Naopak – pro gymnazisty jsou příliš lehké, pro mnohé absolventy středních odborných škol s daleko nižší hodinovou dotací na dané předměty příliš těžké. A to nám ještě nenastoupila další morová rána hyperaktivní paní exministryně Valachové – povinné maturity z matematiky. Stalo se přesně to, čeho se mnozí obávali – učení se na testy, strach škol ze srovnávání nesrovnatelného, administrativní zátěž. A stejné je to s jednotnými přijímacími zkouškami. Zas je to jen další šprtání na testy, srovnávání, ve které škole jsou nejméně a nejvíce úspěšní uchazeči, což je v době inkluze počesku protichůdné vůči myšlence inkluze jako takové. Navíc ředitelé škol, které mají málo uchazečů, mohou přijmout i ty, kteří zkoušku de facto nesložili. A do toho přijde další zátěž a stres s chybami CERMATu.

Nejsem proti myšlence jednotných přijímacích zkoušek – sama jsem je kdysi zažila. Ráno je přivezla pošta a bylo. Ale pokud máme značně volné Rámcové vzdělávácí programy, o školních nemluvě, pak jsou jednotné přijímačky přinejmenším nelogické. Už bychom se měli rozhodnout – jednotnost nebo různorodost. Nelze volat po individualizaci až ke každému jednotlivci, a pak všem nasadit jednotné zkoušky. Nelze volat po diverzifikaci přístupu k dětem, všestranném rozvíjení osobnosti a pak rozhodovat o jejich osudu na základě pár úloh z češtiny a matematiky, a navíc ještě s chybami. Nemá to žádnou logiku kromě jediné – odvolávání se na EU, čerpání peněz z eurofondů a nepřiznanou možnost pro několik jedinců něco „odklonit“.



TOPlist