PhDr. Ivo Šmoldas – Maturita

Zdejší školství, jak je drahně let, byť z veliké dálky, pozoruji, zmítá se mezi dvěma krajnostmi. Jaksi se totiž nedokáže rozhodnout, zdali chce plodit nabiflované tupce, anebo sebejisté nevzdělance, tedy – řečeno mírněji – zdalimá u školené drobotiny klásti důraz na znalosti a fakta, anebo na tvořivost, neřku-li způsobilost používat vlastní hlavu. Přitom je zřejmé, že jedno bez druhého je vesměs k ničemu. Znalost prostá tvůrčí představivosti neobstojí dokonce ani v oboru natolik suchopárném, jako je účetnictví, kdežto originální tvořivost, vzchází-li z prázdných hlav, dokáže stvořit leda tak nějaký ten islámský stát anebo veskrze přínosný článek z rubriky Módní policie.

Tahle vcelku otřelá myšlénka bleskla mi hlavou, rovněž již nepříliš zaplněnou, když se mi doneslo, jak má podle představ Cermatu vyhlížet věhlasná státní maturita z češtiny. Slohové práce mají prý být opět hodnoceny centrálně a při jejich posuzování bude sezasebazírovat na škatulkách jednotlivých slohových útvarů. Řečené bazírování je sice záslužné při výuce, neb obeznámit se s rozličnými stylistickými postupy, formami a jejich pravidly věru není na škodu, avšak při maturitě, tedy zkoušce dospělosti, neřku-li vyzrálosti, je už na místě hledět spíše na to, nakolik prostředky pisatelem zvolené, i kdyby se všem regulím vzpouzely a příčily, slouží tomu, cochtělříci. Takový sloh bývá ovšem složitý, ba jaksi i neskladný, a stěží ho tedy lze narazit na nějaké to prefabrikované hodnotící kopyto; musí se holt posuzovat povýtce individuálně. JenžeCermat, jak se zdá,nežádá od maturantů vyzrálý a poučenýosobitýsloh, nýbrž pouhou skládačku, jež ladně zapadne do jeho centrálního skladu. Aspoň mi tak konečně ozřejmil pravý význam obratu „složit maturitu“.

Je-li pravda, že Cermat vyhotovil kromě jiného i na minuty rozepsaný manuál, podle něhož se u ústní zkoušky mají s žactvem rozebírat literární díla, pak mi nezbývá než konstatovat, že vzpomínaný spor mezi tupými fakty a tvořivou fantazií byl zjevně již zdárně rozřešen. Jiskrnou představivost hýřící veselými nápady a hravou potměšilostí uzurpoval si očividně Cermat sám, kdežto školám a studentům vyhradil spíše disciplinovanou tupost. Není však proč si zoufat.Zdejší permanentně reformované školství je už zoceleno natolik, že se hned tak nesloží. Ani pod tíhou takto tvořivě poskládané státní maturity.