Motto: Nový den žádá nové fráze, co bylo včera neplatí, planeta krouží po své dráze a člověk trpí závratí, napsal kdysi dávno Jiří Žáček a to netušil, že budeme dnes trpět závratí ještě větší.
Od doby, kdy maturanti napsali své slohové své práce, uplynula dlouhá doba a zároveň je to pouhý měsíc. Závratí začneme trpět, když se díváme na události, které se kolem maturit, hlavně z českého jazyka, odehrávají. Slohové práce opravované centrálními hodnotiteli nabírají na zpoždění, ředitelům i učitelům a studentům tečou nervy a Cermat praví ústy pana Zíky, že o nic nejde.
Senátor Jiří Růžička, jinak ředitel gymnázia Jana Keplera, velmi distingovaný pán, na svém profilu říká: „Sociální sítě nevnímám jako místo vybíjení nejnižších pudů, ale tady mě napadají ty největší sprosťárny.“ A z plna hrdla zakleje.
A jak vypadají výsledky těch prací, u kterých už známe výsledek? Některé opravené slohové práce nesou různorodý rukopis opravovatelů, žáci průměrní ve slohu mají lepší známky, žáci výborní mají známky horší.
Učitel, který učil žáky delší dobu, nemá šanci se dostat k pracím svých žáků, vše je velmi pečlivě utajeno – výsledky jsou žákům oznamovány výpisem ze speciální tabulky, jejíž jazyk stojí za zmínku. Hodnocení tabulky spíše nahrává argumentům, že sloh nelze objektivně hodnotit, i když se Cermat pokouší o přesnou specifikaci. Posuďte sami: kategorie 2. B -lexikum – hodnocení 4 body – slovní zásoba je spíše bohatá, hodnocení 3 body – slovní zásoba je postačující, nikoliv potřebně bohatá a pestrá, slovní zásoba je spíše chudá. Můžeme pokračovat dále kritériem 3. A větná syntax, textová koheze – výstavba celků je v zásadě promyšlená nebo výstavba větných celků je ve větší míře přetížená.
Dostáváme se tak k zákonu, který řešil množství drogy menší než malé.
Vyslechla jsem debaty studentů – prosím tě, jak moc to vyprávění mělo být sci-fi?(Dnes už vím, že tato osoba má v hodnocení málo sci-fi prvků!) Je apokalypsa sci-fi, nebo není? Dopustil jsem se chyby, když jsem obrázek Josefa Lady popisoval v barvách, když byl černobílý? A když jsem k tomu přidal i své pocity, nebylo to víc líčení než popis, bude mi to uznáno? Vždyť jsme rozebírali knihy některých autorů a tam se mísilo všechno, jak moc to měl být čistý útvar? Co mi budou počítat a co ne? Bude mi stačit jen TUŠENÍ o tom, co je slohový útvar, jak říkal pan Zíka?
Možná se zeptáte, jak je možné, že učitelé nemohou opravovat. Cermat to zdůvodnil tím, že ti, kteří loni opravovali podle tabulek Cermatu, byli málo přísní a fungoval prý tam tzv. sociální efekt (ředitel Cermatu pan Zíka). Podkračovali prý hranici a radši dávali studentům o bod více, aby uspěli. Dnes podle statistických analýz víme, že důvod k opravování centrálními hodnotiteli nebyl. Navíc se ukázalo, že stejně postupovali také hodnotitelé Cermatu. Zíka původně odhadoval, že neúspěšnost stoupne o deset procentních bodů, nakonec se zvýšila jen o 2,3 procentního bodu. „Hodnotitelé jsou lidé, a pokud najdou šanci maturantovi přidat bod, tak mu ho přidají. A já s tím počítám,“ řekl k tomu Zíka.
To nemluvím o didaktických testech, které letos nestihlo v časovém limitu spousta výborných studentů.
Chce se říct jednoduše – není to fér…
Byla jsem před léty na senátní debatě o státní maturitě, organizoval ji ještě ne ministr Chládek. Pozval si různé experty, mezi jinými i bývalého ministra Vopěnku, který bedlivě pozoroval klání učitelů, kteří obhajovali Cermat, a učitelů, kteří se snažili dobrat nějakého systému, a pak řekl, že je mu smutno z toho, jak velkou nedůvěru MŠMT má k učitelům v terénu. Myslím, že o to jde dnes nejvíce. Vysokoškolsky vzdělaní učitelé, kteří učí mnoho let, pro ministerstvo nic neznamenají. Nikdo z těch, kteří se věcně a slušně ozývají, není vzat na milost, ba naopak.
Nikdy by mě nenapadlo, že zvláště v dnešní době mi budou nejbližší slova básníka, už téměř sto let mrtvého – Za trochu lásky šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý………
Nebo jinak – nenastal, milí učitelé, čas, abychom se ozvali ve jménu svých žáků?
Hana Vacková